Mám ráda svůj domov, také jsem se o svůj domov opravdu hodně starala. Chtěla jsem, aby moje děti měly opravdu krásný, čistý a hlavně bezpečný domov. Hlavně bych chtěla zmínit to slovo bezpečný domov a také hlavně plný lásky. Znám několik rodin, které bohužel tohle vůbec neuznávají, které vůbec nemají žádné životní priority. A kterým je úplně jedno, jaký mají domov. Já si myslím, že když jsou doma děti a hlavně malé děti, kterým třeba ještě ani nebylo deset let a je jim třeba méně let, tak by měli mít opravdu krásný a láskyplný čistý domov, protože už i sedmileté děti a nebo i osmileté děti vnímají, co se děje okolo a jak má vypadat domácnost. Je logické, že když třeba malé děti nebudete od malička vést k tomu, aby bylo třeba slušné a aby po sobě uklízelo, tak potom nemůžete po něm chtít, aby tohle dělalo jako patnáctileté dítě.
Tohle už je puberťák a pochybuji, že puberťák, jako například třináctileté dívky nebo patnáctileté dítě bude po sobě uklízet, když o tomhle vůbec nemělo ještě ani ponětí, když za něj všechno dělali třeba rodiče. Podle mého názoru neuděláte chybu, když třeba svým dětem už ve čtyřech letech ukážete, že by si každé dítě mělo po sobě uklízet. A můj sedmiletý syn už tohle umí. Umí to už od svých pěti let, on odmalinka už si vlastně nosil papírky od různých jídel sám do koše a nebo všechno nádobí dával sám do dřezu, anebo do myčky nádobí.
Já si myslím, že takhle by to mělo být. Samozřejmě, že také záleží na věku, a pokud třeba dítě je nemocné, pokud je dítě nemocné, tak samozřejmě po něm nemůžete chtít, aby si uklidilo ihned pokoj a nebo, aby se učilo a nebo, aby vám pomohlo s úklidem a s nádobím. Podle mého názoru neuděláte chybu, když třeba budete dětem vysvětlovat, jak má vypadat domov, že doma by se lidé neměli hádat a že by se lidé doma měli podporovat a udrželi opravdu skvělé rodinné vztahy. Takhle krásný a teplý domov by měl být všude.